Naše DNA a naše budoucnost

Přestože LUMIX vstoupil na trh jako poslední, stanovili jsme si vizi „vytvořit novou fotografickou kulturu digitální éry“ a každý rok přicházeli s novými hodnotami, například průkopnickými funkcemi a originálními technologiemi, které si získaly pozitivní ohlasy. Na druhou stranu měl vývojový tým od uvedení značky na trh ambice „stát se jednoho dne předním výrobcem jednookých zrcadlovek“. A tak byl nakonec v utajení spuštěn projekt vývoje zrcadlovky. To bylo zhruba začátkem podzimu 2004.

1: Pozvánka do Four Thirds
2: Cíl: zrcadlovka, kterou by mohl používat kdokoli
3: Je název „bezzrcadlovka“ zvláštní?
4: Překážky na cestě k bezzrcadlovce
5: Zrození „řady GH", průkopníka videa u jednookých fotoaparátů
6: Neustále se vyvíjející „řada GH“

Digitální zrcadlovky se začaly rychle šířit přibližně od roku 2003. Přibližně v této době se projednávala spolupráce se společností Olympus (nyní OM Digital Solutions) a v roce 2004 byl zahájen tajný projekt.

Po důkladném zvážení ze strany obou společností jsme dospěli k závěru, že je nejlepší podpořit standard Four Thirds System pro digitální zrcadlovky, který společnost Olympus (nyní OM Digital Solutions) prosazovala a uvedla na trh. Formát Four Thirds měl ve srovnání s plnoformátovým snímačem menší rozměry. Zvolili jsme ho, protože díky technologickému vývoji snímačů jsme očekávali vyšší výkon než u tehdejších plnoformátových snímačů. Zároveň jsme vyhodnotili Four Thirds jako nejvyváženější formát pro snadné pořizování široké škály fotografií při zachování efektu bokeh velkého snímače. Samozřejmě jedním z důležitých rozhodujících faktorů bylo i to, že šlo o univerzální standard, který nabízel větší volnost při výběru objektivů a příslušenství.

Panasonic se odjakživa podílel na tvorbě různých univerzálních standardů, jako jsou paměťové karty SD a Blu-ray Disc, a myšlenka otevřenosti, kterou prosazovala společnost Olympus (nyní OM Digital Solutions), byla blízká naší firemní filozofii. V lednu 2005 jsme se dohodli na společném vývoji digitálních zrcadlovek splňujících standard systému Four Thirds a v roce 2006 jsme představili L1, naši první digitální zrcadlovku s výměnnými objektivy.

V té době byla naší představou ideální digitální zrcadlovka, která by se používala stejně snadno jako kompaktní digitální fotoaparát, ale s výměnnými objektivy. Vždycky jsme měli pocit, že pokud by se systém výměnných objektivů zjednodušil, mohl by zásadně změnit fotografický svět i způsoby snímání, a právě tomu jsme se věnovali při výzkumu a vývoji.

Když jsme se snažili vytvořit ideální fotoaparát s malou, lehkou a odolnou konstrukcí, který by umožňoval pořizovat krásné fotografie i bez odborných znalostí, vždy jsme docházeli k závěru, že zrcadlové pouzdro nepotřebujeme. Zrcadlové pouzdro u zrcadlovky sloužilo k zobrazení snímaného objektu v optickém hledáčku prostřednictvím obrazu z objektivu. Nebylo však možné zkontrolovat vyvážení bílé ani nastavení kvality obrazu, protože ty se zpracovávaly až po průchodu obrazovým snímačem a procesorem. Proto se obraz v hledáčku před fotografováním a výsledný snímek po fotografování lišil a vyžadoval specializované znalosti a bohaté fotografické zkušenosti.

Dočasným zvednutím zrcadla u zrcadlovek a přidáním funkce živého náhledu v reálném čase bylo možné na zadním monitoru zobrazit obraz zpracovaný snímačem a obrazovým procesorem. Díky tomu jsme si jasně uvědomili problémy optického hledáčku a stanovili si cíl: odstranit zrcadlo, použít elektronický hledáček a vytvořit jednoočku s trvalým živým náhledem v hledáčku i na zadním monitoru.

Tak začala naše cesta k vývoji jednookého systému nové generace a začali jsme vytipovávat klíčové technologie a problémy, které bude třeba vyřešit. Odstraněním zrcadla se vzdálenost příruby (flange back) zmenšila téměř na polovinu (přibližně na 20 mm) oproti systému Four Thirds. Tento rozšířený formát Four Thirds s možností natáčení videa jsme navrhli společnosti Olympus (nyní OM Digital Solutions) a společný projekt byl zahájen.

Dalším cílem bylo oživit starší objektivy, jako jsou Leica M-Lenses, pomocí adaptéru bajonetu, což přispělo k podnícení poptávky po použitých objektivech.

Na společné tiskové konferenci obou společností, která se konala 5. srpna 2008, jsme oznámili standard Micro Four Thirds a také náš cíl vyvinout digitální fotoaparát s výměnnými objektivy, který by byl „menší, lehčí a snadno použitelný“. Dne 12. září téhož roku byl představen model G1 jako digitální fotoaparát nové generace s výměnnými objektivy. Zároveň byl oznámen vývoj modelu GH1 kompatibilního s HD videem.

V té době byly bezzrcadlovky, které jsme vyráběli, vnímány jako okrajový segment, ale dnes se staly hlavním proudem, přesně jak jsme zamýšleli: jednooké fotoaparáty, které může používat kdokoli. Před uvedením na trh se ve společnosti objevily určité výhrady, že slovo „less" v názvu „mirrorless" (bezzrcadlovka) má negativní konotace. Slyšeli jste už o designovém principu „méně je více“? Jak ukazuje filozofie „odebráním dosáhnout víc," vývojáři věřili, že slovo „méně" má ve skutečnosti pozitivní význam a že o přijetí názvu rozhodují uživatelé, nikoli výrobci. A skutečně se to během mrknutí oka rozšířilo.

Cesta k vytvoření bezzrcadlovky nikdy nebyla hladká. Aby bylo možné aplikovat podobnou metodu jako u kompaktního fotoaparátu s výměnným objektivem, bylo třeba překonat různé překážky a inženýři se s nimi denně potýkali.

Nejprve jsme potřebovali hledáček s vysokým rozlišením pro nepřetržitý živý náhled. Zjistili jsme, že existuje ideální hledáček, který byl vybrán pro vývoj naší vlastní profesionální videokamery. To způsobilo náhlý nárůst dynamiky a urychlilo vývoj prvků určených pro bezzrcadlovky.

Zásadní byl široký rozsah vývoje, včetně nového obrazového snímače pro nepřetržitý živý náhled, systému vzájemné komunikace mezi objektivem a tělem fotoaparátu, vysokorychlostního a vysoce přesného systému automatického ostření, vylepšení zpoždění závěrky, obrazového procesoru a výměnného objektivu pro bezzrcadlovky.

Za zrodem bezzrcadlovky s výměnnými objektivy tak stála mimořádná vášeň a úsilí inženýrů, které daly vzniknout inovaci vhodné pro digitální éru.

Jak víte, naše řada GH si vybudovala pozici jednookého fotoaparátu, který vyniká v nahrávání videa a dodnes se neustále vyvíjí. Písmeno „H" v řadě GH zpočátku označovalo HD (High Definition), ale dnes ho všichni chápou jako odkaz na hybrid fotografií a videa.

Řada GH vycházela od počátku z hybridního konceptu a už od raného vývoje bezzrcadlovek cílila jak na fotografy, tak na uživatele špičkového videa. Proto byly konektory komunikačního systému mezi objektivem a tělem rozšířeny z 9pinových (Four Thirds) na 11pinové pro podporu videa. Abychom řekli pravdu, cílem bylo uvést GH1 na trh současně s G1, ale po důkladném posouzení harmonogramu vývoje objektivů a snímačů pro video jsme datum uvedení posunuli na jaro 2009, přibližně půl roku po uvedení G1.

Široká škála výrazových možností videa díky výměnným objektivům je často uváděna jako atraktivní vlastnost jednookých fotoaparátů, kterou u videokamer nelze najít. Protože však v té době nebylo mnoho objektivů kompatibilních s videem, vyvinuli jsme inovativní zoomový objektiv s tichou konstrukcí vhodnou pro natáčení videa, který umožňoval nepřetržité automatické ostření, a to vše současně s uvedením modelu GH1 na trh.

Také jsme se zaměřili na natáčení videa v rozlišení Full HD, které dosud u digitálních fotoaparátů nebylo běžné, a nově jsme vyvinuli algoritmický procesor, který jej dokázal podporovat, spolu se snímačem kompatibilním s více poměry stran. V té době bylo běžné, že se obraz při změně poměru stran ořízl a zorný úhel se zúžil. Funkce Multi Aspect, u které se zorný úhel neměnil ani při poměru stran 16:9 (norma pro video), sklidila velké uznání.

Jde o problém s přehříváním při dlouhodobém nahrávání. Protože natáčení videa fotoaparát hodně zatěžuje, uvnitř se hromadí teplo a přístroj se snadno přehřeje. Protože jsme se vývojem videokamer zabývali mnoho let, měli jsme dostatečné zkušenosti a know-how týkající se tepelně odolných konstrukcí. GH1 jsme udělali o něco vyšší než G1 a posílili jsme schopnost odvodu tepla díky přesnému návrhu obvodu s výpočtem rozložení tepla. Do tohoto prostoru jsme umístili stereofonní mikrofon typu Dolby Digital Stereo Creator pro záznam zvuku při natáčení a navrhli jsme ho tak, jak se na hybridní zařízení sluší. Tuto technologii odvodu tepla, nepostradatelný prvek pro videokamery, neustále inovujeme jako základní specifikaci hybridních zařízení LUMIX. Neomezený čas nahrávání videa, který je charakteristický pro řadu GH, bylo možné dosáhnout jen díky know-how a technologiím, které jsme získali za mnoho let.

Příchod řady GH se setkal s větší odezvou, než se očekávalo. Možnost využít efekt bokeh díky většímu snímači, než mají běžné videokamery, a svébytná videa s fotografickým nádechem vzbudily velké nadšení a začaly přitahovat pozornost ve filmové produkci včetně Hollywoodu.

Dalším nepostradatelným prvkem ve vývoji řady GH bylo zvýšení rychlosti paměťových SD karet. Video se s každým modelem výrazně zlepšovalo a přechod na vyšší rozlišení a vyšší bitovou rychlost také postupoval, ale nebylo možné čekat na záznamové médium, které by je dokázalo zpracovat. Abychom zajistili bezproblémovou spolupráci jednotlivých komponent včetně paměťových SD karet, synchronizujeme vývojové harmonogramy a zároveň komunikujeme požadavky s ohledem na budoucí vývoj souvisejících zařízení v oboru.

Díky pokračujícímu úsilí si řada GH vybudovala jedinečnou pozici jako videozařízení. GH5, první* bezzrcadlovka s výměnnými objektivy na světě, která dokázala nahrávat video v rozlišení 4K/60P, je vybavena výkonem profesionálního fotoaparátu a sklidila velké uznání od mnoha tvůrců v profesionálním prostředí. Při spolupráci s mnoha tvůrci jsme dospěli k závěru, že chceme-li s nimi i nadále úzce spolupracovat a zůstat důvěryhodnou značkou, musíme vstoupit na trh plnoformátových fotoaparátů.

Při spolupráci s mnoha tvůrci jsme dospěli k závěru, že chceme-li s nimi i nadále úzce spolupracovat a zůstat důvěryhodnou značkou, musíme vstoupit na trh plnoformátových fotoaparátů.